Týká se přímo médií a také boje s dezinformacemi a připravil jej tým místopředsedkyně komise Věry Jourové a Evropská komise jej schválila 3. prosince 2020. Kromě souhrnného zhodnocení situace obsahuje akční plán návrhy konkrétních kroků, které komise chce v příštích letech podniknout.
Akčního plán řeší tři oblasti. Jsou to:
1. Podpora svobodných a spravedlivých voleb a silné demokratické účasti,
2. Podpora svobodných a nezávislých médií,
3. Obrana před dezinformacemi.
Akční plán pro demokracii hned v úvodu poukazuje na digitální transformaci evropských demokracií. Na internete vstouply i politické kampaně. To s sebou přináší nové požadavky na zachování integrity voleb, garanci svobodných a pluralitních médií a na obranu demokratických procesů před dezinformacemi a jinými manipulacemi. Digitalizace umožnila nové cesty financování politických hráčů z nekontrolovaných zdrojů. Kybernetické útoky mohou cílit na kritickou volební infrastrukturu, novináři jsou vystaveni nenávistným projevům a internetovému obtěžování. Nepravdivé informace a polarizující příspěvky se rychle šíří sociálními sítěmi a to i s pomocí koordinovaných dezinformačních kampaní. Vliv těchto kroků zesilují netransparentní algoritmy široce užívaných komunikačních platforem.
Akční plán pro demokracii zdůrazňuje, že dosavadní pravidla pro zajištění transparentnosti a vyváženosti stejně jako přidělování vysílacího času v průběhu volebních kampaní nebyly navrženy pro digitální prostředí. Onlinové kampaně nově přinesly kombinaci užívání osobních dat a umělé inteligence s psychologickým profilováním a s možností marketingového cílení na velmi malé skupiny.
Všechny tři stanovené cíle akčního plánu se přímo či nepřímo dotýkají médií. V kapitole věnované obraně integrity voleb a podpoře demokratické účasti upozorňuje akční plán na to, že sociální média jsou zneužívána k manipulaci veřejným míněním, k odrazování lidí od volební účasti a zpochybňování právoplatnosti volebního procesu. Výslovně dokument uvádí, že jsou zdokumentovány případy zahraničního vměšování například při volbách do Evropského parlamentu v roce 2019, kdy byly zaznamenány aktivity ze strany ruských zdrojů.
Dokument konstatuje, že tradiční pravidla pro politické kampaně v internetovém prostředí nestačí a jsou zde neefektivní. Bude třeba zvýšit transparentnost politické inzerce a komunikace. Musí být zřejmé zdroje inzerce a její záměr. V médiích musí být zcela rozeznatelný politický obsah připravený redakcí a obsah, který je zveřejněn za úplatu. V roce 2021 Evropská komise přijme legislativní návrh směřující k zajištění transparentnosti politického obsahu. Také se tímto problémem bude zabývat samostatné Nařízení o digitálních službách (Digital Service Act – DSA), tak aby dostatečná pravidla platila nejpozději před volbami do Evropského parlamentu v roce 2024.
Stěžejní kapitola Akčního plánu pro demokracii nese název Posílení svobody a plurality médií. Evropská komise v ní deklaruje, že svoboda médií a jejich pluralita jsou pro evropské demokracie stěžejní. Svobodná a pluralitní média jsou klíčová pro kontrolu moci a pro to, aby se občané mohli informovaně rozhodovat. Evropská komise ale také zdůrazňuje roli médií v obraně před cílenou propagandou, když píše, že poskytováním důvěryhodných informací veřejnosti hrají nezávislá média důležitou roli v boji proti dezinformacím a manipulacím demokratickou diskusí.
S odvoláním na letošní dokument Mezinárodního tiskového institutu o omezovaní svobody slova v souvislosti s Covidem – 19 upozorňuje dokument Evropské komise na omezování svobody médií ve jménu souboje s dezinformacemi i v souvislosti s koronavirovou pandemií. Je třeba více odhalovat kdo vlastní a ovládá média. Mediální pluralitu, zdůrazňuje akční plán, také posílí transparentní a spravedlivý přístup v zadávání státní inzerce.
Akční plán pro demokracii věnuje pozornost bezpečnosti novinářů a výslovně se věnuje vraždám slovenského novináře Jána Kuciaka a maltské novinářky Daphne Caruana Galizia. V roce 2021 komise přijme doporučení k bezpečnosti novinářů. Akční plán zmiňuje Media Freedom Rapid Response, společný projekt sedmi organizací, mezi nimiž jsou i Mezinárodní tiskový institut a Evropská federace novinářů. Projekt mapuje porušování svobody slova v zemích EU a v kandidátských státech a na tato porušení upozorňuje. V případě České republiky tyto organizace v rámci projektu Media Freedom Rapid Response nedávno upozornily na omezování přístupu novinářů na vládní tiskové konference a také vyzvaly českou vládu, aby transparentně přidělovala prostředky v rámci financování státní reklamní koronavirové kampaně.
Výslovně se dokument EK věnuje zneužívání soudního systému proti novinářům. V tzv. SLAPP (z anglického strategic lawsuits against public participation) jde o situace, kdy jsou novináři účelově žalováni ať už státem, korporacemi či bohatými jedinci s cílem bránit jim ve výkonu investigativní práce. Evropská komise chystá v roce 2021 iniciativu, která bude novináře proti SLAPP chránit. Aby si vytvořila kompetentní názor, vytvoří k tomu pracovní skupinu, jejímiž členy budou i novináři a zástupci občanské společnosti. Ta navrhne, jak tomuto zneužívání práva pro šikanování novinářů čelit.
Evropská komise plánuje podpořit vznik a implementaci profesionálních standardů novinářské práce, které považuje za základní pro zvýšení důvěry veřejnosti v média. Chce, aby vznikly samoregulační orgány, které přijmou profesní standardy a budou sledovat jejich dodržování. Podpoří spolupráci národních tiskových rad a dalších samoregulačních orgánů i novinářských organizací.
Za základní podmínku plurality mediálního tržního prostředí považuje Komise transparentní vlastnictví médií. Zpráva o vládě práva za rok 2020 uvádí, že některé členské státy nemají dostatečné předpisy pro zajištění transparentnosti mediálního vlastnictví. Evropská komise proto zavede nový systém sledování mediálního vlastnictví, tzv. Media Ownership Monitor. Půjde o veřejně přístupnou databázi obsahující relevantní informace o mediálních společnostech.
Aktuální koronavirová krize vede k výzvě Komise k členským státům, aby podpořily média způsobem respektujícím a podporujícím jejich nezávislost, svobodu a pluralitu. Zodpovědnost za to, že mediální odvětví bude moci dále nabízet produkty a služby zajišťující pluralitu informací při zachování soutěže v otevřeném a efektivním tržním prostředí, spočívá, jak Komise zdůrazňuje, na členských státech.
Státní finanční podpora prostřednictvím státní reklamy, uvádí akční plán, může být zásadní, zejména pro nezisková, komunitní média a jiné méně komerční formy žurnalistiky. Současně ale komise varuje, že bez vhodných záruk na ochranu nezávislosti médií lze státní reklamu zneužít k nepřímému politickému tlaku na média. Aby se tato rizika zmírnila, je třeba, aby existovala transparentní pravidla a spravedlivá kritéria pro přidělování reklamy. Pomůže zejména vytvoření veřejně přístupných rejstříků smluv, které zveřejňují zadané zakázky, a jejich změn. Komise rovněž provede analýzu stávajících vnitrostátních pravidel pro různost a koncentraci médií, aby zjistila, zda a jak zajišťují pluralitu hlasů na trzích digitálních médií, zejména s ohledem na rostoucí úlohu online platforem.
Samostatnou kapitolu akčního plánu pro demokracii tvoří otázka obrana před dezinformacemi. Komise v akčním plánu definuje čtyři kategorie nepravdivého obsahu:
1. chybné informace (misinformation), tedy obsah, který je nepravdivý a zavádějící avšak bez úmyslné snahy o nepravdivost,
2. dezinformace (disinformation), tedy záměrně šířený nepravdivý obsah,
3. vlivové informační operace (information influence operation), koordinované snahy domácích nebo zahraničních hráčů ovlivnit cílovou skupinu,
4. zahraniční vměšování do informačního prostoru ( foreign interference in the information space), často součást hybridních operací zahraničních států nebo jejich domácích agent.
Všechny uvedené kategorie nepravdivého obsahu jsou nebezpečné. Nicméně jejich vznik je různý a liší se i jejich dopad. Také obrana proti nim je proto rozdílná. Zásadnější reakci vyžadují především ty nepravdivé informace, které vznikají se záměrem škodit. Obranu proti nim, píše Komise, je třeba rozvíjet. Důležitým prvkem reakce na tyto dezinformace musí být omezení pobídek v online prostředí, které umožňují zesílení cíleně škodlivého obsahu. Zahraniční vměšování vyžaduje silnější a dobře koordinovanou reakci. Útvary Komise a její Evropská služba pro vnější činnost (ESVČ) v tom budou spolupracovat s členskými státy, s občanskou společností i s daným odvětvím. Společně vytvoří definice a metodiky pro řešení jednotlivých kategorií dezinformací a vlivových aktivit. Evropský parlament už zřídil zvláštní výbor pro otázky zahraničního vměšování v Evropské unii, včetně dezinformací, který může rovněž k této problematice přispět. EU bude rovněž nadále investovat do výzkumu v této oblasti a bude posilovat svou strategickou komunikaci.
Evropská komise ve svém Akčním plánu pro demokracii uvádí, že chce boj s dezinformacemi posílit jak ve strukturách samotné EU, tak v členských státech. Vlivové operace mohou být relativně levné, což částečně vysvětluje rozsah jejich šíření. Určité třetí země (a Komise výslovně jmenuje Rusko a Čínu) se zapojily do cílených operací ovlivňování a dezinformačních kampaní kolem COVID-19 v EU, v jejím sousedství a na celém světě s cílem podkopat demokratickou debatu a prohloubit sociální polarizaci. Jestliže zahraniční aktéři pro své vlastní cíle používají manipulativní taktiku k uvedení občanů EU v omyl, vyžaduje ohrožení demokracie komplexní kolektivní reakci, píše se v akčním programu Komise. Pouze sdílením stávajících znalostí o hybridních hrozbách napříč různými odvětvími (např. dezinformace, kybernetické operace a vměšování do voleb) může EU pochopit komplexnost ohrožení a účinně na dezinformace a vlivové operace odpovědět.
EU průběžně zlepšovala své schopnosti odhalování metod ovlivňování informací zahraničními aktéry. Vzhledem k neustále se měnícímu prostředí hrozeb však EU musí systematičtěji využívat celou škálu nástrojů pro boj proti zahraničnímu vměšování a vlivovým operacím. Akční plán stanovuje pro příští období řadu akcí, které budou Evropskou unii aktivně bránit jako celek. Současně bude ale podporovat sebeobranu samotných členských států.
Akční plán se nevyhýbá ani tématu rostoucího vlivu nadnárodních internetových společností a sociálních sítí (platforem). Komise uznává, že sítě jsou důležité pro šíření zpráv a pro politickou diskusi. Online platformy však také mohou využívat provozovatelé se zlými úmysly k šíření a zesilování falešného a zavádějícího obsahu. Platformy byly kritizovány za nedostatek transparentnosti algoritmů k šíření obsahu a za cílení na uživatele na základě velkého množství osobních údajů získaných z jejich online aktivity.
Podle názoru Komise jsou pro účinnější boj proti dezinformacím nezbytné jasné závazky a kontrola. V reakci na vznikající rizika navrhne Nařízení o digitálních službách (DSA) horizontální rámec pro regulační dohled, zodpovědnost a transparentnost online prostoru. Navrhne pravidla k zajištění větší odpovědnosti za to, jak platformy moderují obsah, za reklamu a za algoritmické procesy. Velmi velké platformy budou muset posoudit rizika, která jejich systémy představují – nejen co se týče nezákonného obsahu a produktů, ale také s ohledem na systémová rizika pro ochranu veřejných zájmů a základních práv, veřejného zdraví a bezpečnosti. V této souvislosti bude rovněž nutné, aby velmi velké platformy vyvinuly vhodné nástroje pro řízení rizik a přijaly opatření k ochraně integrity svých služeb před použitím manipulativních technik. DSA poskytne uživatelům možnosti zpochybnit rozhodnutí platforem o odebrání nebo označení obsahu.
DSA rovněž předpokládá revizi a aktualizaci Kodexu proti dezinformacím (Code of Practice on Disinformation). Komise vydá pokyny, jak by platformy měly zintenzivnit svá opatření k řešení dezinformací. Vzhledem k citlivosti těchto otázek přizve Komise k hledání řešení více subjektů – nejen platformy, ale také další zúčastněné strany, jako jsou inzerenti, média, občanská společnost, ověřovatelé obsahu (fact-checkers) a akademická obec. Následně Komise vyzve zúčastněné strany, aby navrhly změny Kodexu.
Aktualizace Kodexu bude zaměřena na:
1. Sledování dopadu dezinformací a účinnost politiky platforem,
2. Podpora odpovídajícího zviditelnění spolehlivých informací veřejného zájmu a udržení plurality názorů: rozvojem standardů odpovědnosti pro systémy hodnocení obsahu a poskytováním přístupu uživatelů k indikátorům důvěryhodnosti zdrojů,
3. Omezení monetizace dezinformací. Ve spolupráci s inzerenty omezení nepravdivé nebo zavádějící reklamy na online platformách nebo na webových stránkách třetích stran, jakož i umisťování reklam na webové stránky, které šíří dezinformace,
4. Posílení fact-checkingu zavedením transparentních standardů a postupů pro otevřenou a nediskriminační spolupráci mezi ověřovateli faktů a platformami,
5. Posílení integrity služeb nabízených online platformami vypracováním vhodných opatření k omezení umělého šíření dezinformačních kampaní,
6. Zajištění účinného zveřejňování údajů pro výzkum dezinformací vytvořením rámce v souladu s platnými regulačními požadavky a na základě zapojení všech příslušných zúčastněných stran (a nezávisle na politickém vlivu). Rozvoj takového rámce může usnadnit Evropská observatoř digitálních médií (European Digital Media Observatory
EDMO). Tento nový projekt, který má pomáhat v boji s dezinformacemi, spojujíe mimo jiné fact-checkery a výzkumníky. Byl spuštěn v červnu 2020.
Na závěr se Akční plán pro demokracii zaměřuje na mediální gramotnost. Občané by měli umět ověřovat informace před tím, než je budou dál sdílet. Měli by pochopit, kdo za nimi stojí, proč jim byly distribuovány a rozpoznat, zda jsou důvěryhodné. Digitální gramotnost umožňuje lidem se rozumně, bezpečně a eticky pohybovat v online prostředí. Více než 40% mladých lidí se podle zjištění EK domnívá, že kritické myšlení, média a demokracie nejsou ve škole dostatečně vyučovány. V této souvislosti je podpora výchovy k občanství klíčová, aby mladí lidé byli vybaveni sociálními a občanskými kompetencemi, aby měli otevřenou mysl, kritické myšlení a plně se zapojili v různorodých evropských společnostech.
Komise ve spolupráci s Evropskou observatoří pro digitální média (EDMO) a skupinou odborníků na mediální gramotnost zvýší své úsilí o posílení mediální gramotnosti z různých úhlů a bude dále podporovat národní kampaně za mediální gramotnost. Revidovaná směrnice o audiovizuálních mediálních službách vyžaduje, aby členské státy podporovaly rozvoj dovedností v oblasti mediální gramotnosti.
Komise bude podporovat projekty mediální gramotnosti v rámci nové meziodvětvové složky programu Creative Europe. Projekty mediální gramotnosti budou rovněž podporovány v různých dalších programech zahrnujících mladé lidi a školy (např. Erasmus + a European Solidarity Corps). V roce 2021 bude prioritním tématem akce „etwinning“ (která pomáhá školám, učitelům a studentům v celé EU spolupracovat prostřednictvím nových technologií) program Mediální gramotnost a dezinformace. EDMO a jím koordinovaná multidisciplinární komunita poskytne podporu národním kampaním zaměřeným na mediální gramotnost, jejichž cílem bude posílit schopnost občanů hodnotit kvalitu a věrohodnost online informací.
Komise bude pracovat na vývoji společných pokynů k podpoře digitální gramotnosti pro učitele a pedagogické pracovníky a bude bojovat proti dezinformacím prostřednictvím vzdělávání a odborné přípravy, jak stanoví akční plán pro digitální vzdělávání. V této souvislosti bude spolupracovat s řadou zúčastněných stran, včetně občanské společnosti, evropských technologických společností a dopravců, provozovatelů rozhlasového a televizního vysílání, novinářů, odborníků na mediální gramotnost, EDMO, vnitrostátních orgánů, rodičů, studentů a mladých lidí. Pokyny půjdou ruku v ruce s novými iniciativami zaměřenými na vývoj inovativních způsobů boje proti dezinformacím, jako je hackathon EUvsDisinfo.
Komise podpoří zapojení novinářů do činností v oblasti mediální gramotnosti, zejména prostřednictvím iniciativ „back-to-school“, které jim umožní diskutovat o práci a úloze médií se žáky školy. Podpora občanské společnosti (včetně financování) bude klíčovým prvkem opatření v boji proti dezinformacím. Komise podpoří iniciativy zaměřené na pomoc účastníkům občanské společnosti při účasti na veřejné diskusi. Rovněž pomůže posílit spolupráci napříč občanskou společností na evropské úrovni. To by mohlo v novém finančním období podpořit několik programů, zejména navrhovaný program Práva a hodnoty na období 2021–2027.
Akční plán pro demokracii Komise přijala, protože demokracii nelze brát jako samozřejmost – je třeba ji aktivně podporovat a bránit. Jako na mnoha místech po celém světě čelí demokracie v EU a jejích členských státech výzvám: rostoucímu extremismu a polarizaci, jakož i vnímané vzdálenosti mezi lidmi a jejich volení zástupci. Evropské demokratické systémy a instituce jsou v posledních letech stále více napadány. Byla ohrožena integrita voleb, prostředí, ve kterém působí novináři a občanská společnost, se zhoršilo a je dokumentována snaha o šíření nepravdivých a zavádějících informací a o manipulaci s voliči, mimo jiné i zahraničními aktéry.
Samotné svobody, které se snažíme dodržovat, zdůrazňuje akční plán, jako je svoboda projevu, byly v některých případech použity k oklamání a manipulaci. Cílem akčního plánu evropské demokracie je posílit odolnost demokracií států EU a řešit oblasti, ve kterých jsou evropské systémy a občané nejzranitelnější. Tato práce musí být prováděna na úrovni EU i na vnitrostátní úrovni při plném respektování základních práv a svobod zakotvených ve Smlouvách a Listině základních práv, jakož i ve vnitrostátních a mezinárodních pravidlech pro lidská práva.
EU se ale nezabývá pouze ochranou demokracie na svých hranicích, ale s rostoucím tlakem na demokracii, právní stát a lidská práva se aktivně snaží chránit, inspirovat a podporovat demokracie po celém světě. Výzvy spojené s uplatňováním demokracie jsou globální a světové demokracie mají společný zájem spolupracovat na jejich řešení. Na úrovni EU to vyžaduje jednotný přístup mezi vnitřními a vnějšími akcemi.
Způsob, jakým pěstujeme a posilujeme naše demokratické základy v Unii a v členských státech, píše Komise v akčním plánu, má dopad na sílu naší vnější činnosti. Komise navrhuje reakci zaměřenou na práva a svobody jednotlivce, transparentnost a odpovědnost, která by také mohla sloužit jako příklad toho, jak přistupovat k těmto globálním výzvám demokracie, a jako základ pro budování partnerství s podobně smýšlejícími demokraciemi.